|
|
Železo a regulace jeho metabolismu při zánětu a poruchách erytropoézy.
Gurieva, Iuliia ; Vokurka, Martin (vedoucí práce) ; Kaňková, Kateřina (oponent) ; Pláteník, Jan (oponent)
Železo je kovový prvek, který hraje v lidském organismu zásadní roli, ale jeho nedostatek i nadbytek jsou spojeny se závažnými chorobnými stavy. Hlavním regulátorem metabolismu železa je hepcidin, peptid tvořený v játrech. Nadbytek železa a zánět expresi hepcidinu zvyšují, nedostatek železa a aktivovaná erytropoéza ji snižují. Molekulární mechanismy regulace exprese hepcidinu a jejich hierarchie a propojení jsou poznány jen částečně. Hlavní regulační drahou je BMP/ SMAD, která reaguje na množství železa v organismu. Její součást tvoří řada molekul včetně hemojuvelinu a HFE a jejich mutace jsou spojeny s neadekvátně nízkou produkcí hepcidinu, nadbytkem železa a hereditární hemochromatózou. Erytroidní regulace, která musí mít na expresi hepcidinu negativní působení, je známa jen částečně, stejně jako její propojení s drahou BMP/ SMAD. V nedávné době byly popsány dva nové negativní regulátory exprese hepcidinu. Membránový enzym přítomný v hepatocytech - matriptáza-2 (MT-2, TMPRSS6) a solubilní faktor tvořený erytroblasty - erytroferron (ERFE). Cílem naší práce bylo zjistit, jak je MT-2 zapojena do erytroidní dráhy a zdali nemůže být místem, kde se protínají jednotlivé regulační dráhy. Stanovovali jsme expresi genů na úrovni mRNA pomocí real-time PCR a na úrovni proteinů pomocí imunoblotů. K pokusům...
|
|
|
The role of cereblon in lenalidomide therapy of del(5q) myelodysplastic syndrome
Bokorová, Radka ; Fuchs, Ota (vedoucí práce) ; Lukačková, Renata (oponent) ; Krijt, Jan (oponent)
Myelodysplastický syndrom (MDS) s delecí dlouhého raménka chromozomu 5 (5q syndrom, del(5q)) může být charakterizován anémií, makrocytózou, normálnímim nebo zvýšeným počtem krevních destiček a hypolobulovanými kostní dřeni. 5q syndrom se řadí mezi nízko rizikové MDS, které ojediněle transformují do akutní myeloidní leukémie (AML). 5q spojen se starším věkem a převládá u žen. Dalším znakem je transfúzní závislost, která je léčená léky stimulujícími erytropoézu (ESA), například erytropoetin (EPO). Navíc, odpověď pacientů je jenom 30 mediánem odpovědi ~24 měsíců. Druhou linií léčby je lenalidomid (LEN), což je derivát teratogenního analogu thalidomid. LEN zvyšuje erytropoézu a inhibuje růst erytroidných progenitorových buněk del(5q) in vivo a nemá signifikantní efekt na růst normálních progenitorových buněk CD34+ nebo cytogeneticky normálních progenitorových buněk u MDS se klony del(5q). LEN je využíván jako léčba u mnohočetného myelomu, myelodysplastického syndromu a lymfomů. LEN je drahý lék a ne u každý MDS pacient odpovídá na terapii. Toto je důvod proč je důležité najít biomarker pro určení úspěšné terapie. Některé studie u mnohočetného myelomu ukazují, že cereblon může být tímto biomarkrem, který je zapotřebí. Cereblon (CRBN) je součástí komplexu E3 ubiguitin ligázy CRL4 obsahující komplexu CRL4 jako...
|
|
|
Neurorehabilitace po poškození mozku.Možnosti ovlivnění.
Angerová, Yvona ; Lippertová-Grünerová, Marcela (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
SOUHRN Neurorehabilitace je rehabilitace pacientů po poškození centrálního nervového systému, jehož důsledkem bývají různé poruchy somatické i psychické. V jejich terapii se využívá multidisciplinární rehabilitační přístup. Mozková tkáň reaguje na patologické změny využitím mechanismů plasticity, které mohou být podpořeny neurorehabilitací i farmakologickou léčbou. Velmi perspektivním se z tohoto pohledu jeví erythropoetin (EPO), který má účinky neuroprotektivní, neuroregenerační a protizánětlivé. Hlavním cílem práce je prokázat, zda rehabilitace v kombinaci s farmakologickým ovlivněním vede u subjektů vystavených difusnímu hypoxickému poškození ke zlepšení výsledného funkčního stavu. V klinické části byla sledována skupina pacientů po difusním ischemicko-hypoxickém postižení, jejichž funkční stav byl hodnocen podle testu FIM ("Functional independence measures") a krátkodobá paměť Meilliho testem. Byla potvrzena hypotéza, že čím dříve je pacientům poskytnuta multidisciplinární rehabilitace, tím lepších výsledků dosahují. V experimentální části práce bylo zjištěno, že potkani, kterým byl po hypobarické hypoxii aplikován erythopoetin a žili v obohaceném prostředí (EE - enriched environment), dosahovali lepších výsledků v Morrisově vodním bludišti než potkani v ostatních skupinách. Tyto výsledky podporují...
|
|
|
Železo a regulace jeho metabolismu při zánětu a poruchách erytropoézy.
Gurieva, Iuliia ; Vokurka, Martin (vedoucí práce) ; Kaňková, Kateřina (oponent) ; Pláteník, Jan (oponent)
Železo je kovový prvek, který hraje v lidském organismu zásadní roli, ale jeho nedostatek i nadbytek jsou spojeny se závažnými chorobnými stavy. Hlavním regulátorem metabolismu železa je hepcidin, peptid tvořený v játrech. Nadbytek železa a zánět expresi hepcidinu zvyšují, nedostatek železa a aktivovaná erytropoéza ji snižují. Molekulární mechanismy regulace exprese hepcidinu a jejich hierarchie a propojení jsou poznány jen částečně. Hlavní regulační drahou je BMP/ SMAD, která reaguje na množství železa v organismu. Její součást tvoří řada molekul včetně hemojuvelinu a HFE a jejich mutace jsou spojeny s neadekvátně nízkou produkcí hepcidinu, nadbytkem železa a hereditární hemochromatózou. Erytroidní regulace, která musí mít na expresi hepcidinu negativní působení, je známa jen částečně, stejně jako její propojení s drahou BMP/ SMAD. V nedávné době byly popsány dva nové negativní regulátory exprese hepcidinu. Membránový enzym přítomný v hepatocytech - matriptáza-2 (MT-2, TMPRSS6) a solubilní faktor tvořený erytroblasty - erytroferron (ERFE). Cílem naší práce bylo zjistit, jak je MT-2 zapojena do erytroidní dráhy a zdali nemůže být místem, kde se protínají jednotlivé regulační dráhy. Stanovovali jsme expresi genů na úrovni mRNA pomocí real-time PCR a na úrovni proteinů pomocí imunoblotů. K pokusům...
|
|
|
Molekulární podstata autosomálně dominantní polycytémie
Berková, Linda ; Láníková, Lucie (vedoucí práce) ; Kapráľová, Katarína (oponent)
Červené krvinky, erytrocyty, vznikají v kostní dřeni procesem zvaným erytropoéza. Tento proces je positivně regulován hormonem erytropoetinem (EPO), který na erytropoézu působí jako stimulační faktor. EPO je produkován v ledvinách v závislosti na množství kyslíku v organismu a do kostní dřeně je transportován krevním řečištěm. V případě že dojde k chronické nadprodukci červených krvinek, vzniká onemocnění polycytémie. Toto onemocnění se diagnostikuje například stanovením hematokritu či stanovením koncentrace hemoglobinu v krvi. Hladina krevního EPO může, nebo nemusí být zvýšená. Pacienti mohou být bez vnějších příznaků, nebo se u nich mohou projevit v závislosti na míře projevu onemocnění tyto příznaky: vysoký krevní tlak, bolest hlavy, závratě, otoky a epistaxe. Nejpoužívanější metodou léčby je v současnosti flebotomie. Cílem této diplomové práce je objasnit roli nově popsané mutace vyskytující se u rodiny pacientů trpících polycytémií a majících zvýšené množství EPO v krvi. Jedná se o substituční mutaci -136 G > A v 5' UTR oblasti genu kódujícího EPO. V rámci diplomové práce byly připraveny pomocí CRISPR/Cas9 technologie editované linie EPO produkujících buněk nesoucích tuto mutaci. Experimenty nejen na nich provedené předběžně potvrdily, že tato mutace může vést ke zvýšené produkci EPO....
|
|
|
Vliv erythropoietinu na ischemické poškození srdce
Jindrová, Helena ; Kolář, František (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Chronická hypoxie zvyšuje odolnost myokardu k akutnímu ischemicko/reperfúznímu (I/R) poškození podobně jako aplikace exogenního erythropoietinu (EPO). Není však známo, zda se EPO indukovaný chronickou hypoxií uplatňuje v jejím kardioprotektivním mechanismu. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou protektivní účinky exogenního EPO a chronické hypoxie aditivní. Dospělí samci myši kmene ICR byli vystaveni intermitentní hypobarické hypoxii 8 h denně, 5 dní v týdnu po dobu 5 týdnů. Stupeň hypoxie odpovídal 7000 m.n.m. Kontrolní zvířata byla po stejnou dobu chována v normoxickém prostředí. Odolnost k I/R poškození byla hodnocena podle rozsahu infarktu myokardu vyvolaného 45- min globální ischémií a 1-h reperfúzí srdce in vitro. 24 h před pokusem byl zvířatům podán EPO v dávkách 200 či 5000 U/kg tělesné hmotnosti. EPO významně omezil rozsah infarktu u normoxických zvířat již v dávce 200 U/kg (33,56 ± 2,93 % vs. 25,71 ± 2,29 %). Adaptace na hypoxii zmenšila rozsah poškození na 23,49 ± 2,30%, ale další protektivní účinek EPO se u hypoxických skupin již neprojevil. Výsledky naznačují, že exogenní EPO využívá stejné kardioprotektivní mechanismy jako adaptace na chronickou intermitentní hypoxii. Předběžné výsledky naznačují, že opakované podávání EPO po dobu tří týdnů nemá vliv na velikost infarktu.
|
|
|
Neurorehabilitace po poškození mozku.Možnosti ovlivnění.
Angerová, Yvona ; Lippertová-Grünerová, Marcela (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
SOUHRN Neurorehabilitace je rehabilitace pacientů po poškození centrálního nervového systému, jehož důsledkem bývají různé poruchy somatické i psychické. V jejich terapii se využívá multidisciplinární rehabilitační přístup. Mozková tkáň reaguje na patologické změny využitím mechanismů plasticity, které mohou být podpořeny neurorehabilitací i farmakologickou léčbou. Velmi perspektivním se z tohoto pohledu jeví erythropoetin (EPO), který má účinky neuroprotektivní, neuroregenerační a protizánětlivé. Hlavním cílem práce je prokázat, zda rehabilitace v kombinaci s farmakologickým ovlivněním vede u subjektů vystavených difusnímu hypoxickému poškození ke zlepšení výsledného funkčního stavu. V klinické části byla sledována skupina pacientů po difusním ischemicko-hypoxickém postižení, jejichž funkční stav byl hodnocen podle testu FIM ("Functional independence measures") a krátkodobá paměť Meilliho testem. Byla potvrzena hypotéza, že čím dříve je pacientům poskytnuta multidisciplinární rehabilitace, tím lepších výsledků dosahují. V experimentální části práce bylo zjištěno, že potkani, kterým byl po hypobarické hypoxii aplikován erythopoetin a žili v obohaceném prostředí (EE - enriched environment), dosahovali lepších výsledků v Morrisově vodním bludišti než potkani v ostatních skupinách. Tyto výsledky podporují...
|
host ::
RSS.